Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv chovatelských zásahů na produkční parametry chovu keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus).
Doule, Jan
Cílem práce bylo na základě krmného testu zhodnotit vliv běžně prováděných chovatelských zásahů na produkční výsledky chovu keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus, Burchell 1822). Dlouhodobý krmný test byl proveden na recirkulačním systému RAS a chov ryb probíhal v akváriích (180 l). Samotný test trval 56 dní a předcházela mu 18 denní adaptace ryb na nové podmínky. Chovatelské zásahy (kontrolní vážení, přelovení, míchání a třídění ryb) byly na ryby aplikovány ve 14 denních intervalech a každá varianta chovatelského zásahu byla testována ve dvou opakováních. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny Kruskal-Wallisovým testem. Stejných produkčních výsledků dosahovala varianta Kontrola, Přelovení, Míchání (FCR/SGR 0,25). Lepší produkční výsledky vykazovala varianta Třídění (FCR/SGR 0,23). V tomto testu bylo prokázáno, že vybrané chovatelské zásahy negativně neovlivňují produkční výsledky chovu keříčkovce červenolemého. Dílčím cílem práce bylo zhodnotit, jak akutní stres ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí tohoto druhu. Byl realizován dvoudenní experiment. V pokuse byly ryby rozděleny na 2 varianty Kontrolu a Stres. Na variantu Stres byl aplikován chovatelský zásah přelovení po dobu 10 minut (navození akutního stresu). Následně byla odebírána krev od 10 ks ryb z obou skupin v časovém intervalu 0, 1, 3, 6, 12 a 24 hodin působení stresoru. Výsledky hematologických a biochemických parametrů stresovaných ryb byly porovnávány s kontrolní skupinou. Následkem stresové reakce u varianty Stres docházelo nejprve ke zvýšení hodnot parametrů Hk, Hb a Ery, dále pak jejich snížení a po odeznění působení stresoru i k návratu do původního rozmezí před působením stresoru (po 24 hodinách). U stresovaných ryb byl zaznamenám nárůst hodnot obsahu glukózy od 6 do 24 hodin oproti variantě Kontrola, který byl zřejmě způsobený glykogenolýzou ve svalech a játrech.
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u keříčkovce červenolemého
BORŮVKA, Vít
Při hormonálně indukovaném umělém výtěru byl několika jikernačkám keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus), intraperitoneálně v jedné dávce injikován přípravek Ovopel v dávce 1,5 pelety × kg-1. Jikernačky byly drženy odděleně ve vaničkách při teplotě 21,5 °C. U všech jikernaček došlo k výtěru při stejné délce latence 19,2 hodin. Jikry od třech vytřených jikernaček byly smíchány a rozděleny na 6 dávek. Každá dávka byla umístěna do termoboxu o teplotě 5 °C, 10 °C, 15 °C, 20 °C, 25 °C a 30 °C. Tyto jikry byly skladovány v termoboxech a v časech po skladování 0,5 h, 1 h, 1,5 h, 2 h, 3 h, 4 h, 6 h, 8 h, 10h byla část jiker z každého termoboxu (přibližně 50 100 kusů) vyjmuta ve třech opakováních a byla umístěna do jednotlivých kelímků a oplozena přidáním 5 kapek spermatu a 20 ml vody. V těchto vzorcích byla následně pozorována oplozenost, líhnivost a přežití. Při sledování oplozenosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5°C v časech oplození 0,5 2 hod. (61,6 +- 5,81 % - 47,7 +- 1,48 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (70 +- 6,7 % - 62,1 +- 8,9 %), v 15 °C v časech 0,5 3 hod. (59,6 +- 9,4 % - 59,6 +- 2,9 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,4 +- 3,6 % - 56,1 +- 2,5 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (55,5 +- 7,2 % - 49,7 +- 9,3 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,6 +- 10,3 % - 51,8 +- 17,8 %). Při sledování líhnivosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (28,4 +- 2,9 % - 21,1 +- 9,5 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1 hod. (36,6 +- 17,3 % - 22,1 +- 7 %), v 15 °C v časech 0,5 - 2 hod. (34,1 +- 5,5 % - 26,9 +- 5,1 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33 +- 8,2 % - 28,8 +- 1,6 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (31,4 +- 6,2 % - 15,3 +- 13,5 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33,1 +- 9,2 % - 21,2 +- 8 %). Při sledování finálního přežití po 72 hodinách bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (20,1 +- 6 % - 13 +- 3,3 %), v 10 °C v časech 0,5 - 3 hod. (19,8 +- 15,31 % - 3,1 +- 3 %), v 15 °C v časech 0,5 - 6 hod. (23,3 +- 9 % - 5 +- 2,8 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (22,4 +- 1,9 % - 15,1 +- 5,2 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (18,7 +- 4,4 % - 4,1 +- 1,9 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (26,2 +- 5,5 % - 21,4 +- 6,8 %). Vhodné teploty pro skladování neoplozených jiker po výtěru po dobu 2 hodin před oplozením jsou teploty 15 - 30 °C. Další vhodné teploty, které jsou použitelné skladování, jsou teploty 15 - 25 °C pro uchování 3 hod. a déle po oplození.
Demembranace spermií ryb: navržení a ověření postupů u různých druhů sladkovodních ryb a demonstrace využití této techniky na příkladu studia vlivu těžkých kovů přímo na axonemu spermie
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo navrhnout postup demembranace u čtyř druhů sladkovodních ryb a jeho následná aplikace studiem vlivu HgCl2 na axonemu a pohybové parametry spermie. Postupy demembranace byly navrženy a vyzkoušeny pro všechny zkoumané druhy a to kapra obecného (Cyprinus carpio), jesetera malého (Acipenser ruthenus), okouna říčního (Perca fluviatilis) a keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Pro kapra obecného byly navrženy a vyzkoušeny jednostupňová a dvoustupňová metoda demembranace. Pro jesetera malého a okouna říčního byla navržena jednostupňová metoda. Pro keříčkovce červenolemého byl navržený dvoustupňový proces demembranace. Možnost demembranace byla prokázána u všech zkoumaných druhů. U všech druhů došlo k prokazatelnému zvýšení doby pohyblivosti několikanásobně nad fyziologickou hodnotu. V případě ostatních pohybových parametrů (rychlost, procento pohyblivých spermií) došlo u demembranovaných spermií k mírnému poklesu. Demembranace byla využita ke studiu vlivu HgCl2 v koncentraci 0,01 mM do roztoku demembranačního média nemělo vliv na mikrotubulární aparát bičíku, a tedy ani na pohybové parametry demembranovaných spermií, s výjimkou spermií jesetera malého, kdy měl HgCl2 inhibiční vliv ve všech použitých koncentracích. Koncentrace 0,1 mM působila inhibičně u kapra obecného a keříčkovce červenolemého. Koncentrace 1 mM HgCl2 způsobila inhibičně na spermie všech zkoumaných druhů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.